Úvod  
 Něco o sobě  
 Spojeni  
 Pracoviště  
 Jak si uchovat zdravé tělo a mysl
 Průběh terapie
 Terapie a Covid
 Doporučené produkty

Covid?
Proč je tolik lidí nemocných?
Co je potřeba dělat pro svojí imunitu abychom se ubránili?
Pokud jsme ho již prodělali, jak se o sebe starat?

Věnuji se své profesi již několik let , a v poslední době jsem si všimla, že jsou lidé čím dál více, nejen v krátkodobém stresu, o kterém se mluvilo již několik let, ale v chronickém stresu. Ten muže být příčinou, že náš organismus ztrácí imunitu, odolnost proti virovým onemocněním.

Jaký je rozdíl, mezí chronickým a normální stresem?


Normální stres:
Nadledvinky vyprodukují stresový hormon kortizol. Zvýšený kortizol způsobí, že se zapne náš sympatický systém, stimulují se nadledvinky k produkci dalších stresových hormonů a spouští se symptomy

například:
zvýšený krevní tlak,
zpomalí se zažívání,
mění se metabolismus živin,
zrychlí se dýchání atd. .

Když stres skončí, vše se zase uvede do normálu a symptomy zmizí.

Při chronickém stresu:
Po určitém čase naše nadledvinky přestanou zvládat neustálou produkci kortizolu a dalších stresových hormonů,
zažívání a vstřebávání živin nefunguje jak by mělo,
rychleji stárneme,
přichází únava
vyčerpanost,
jsme bez energie

a náš organismus ztrácí imunitu. Odolnost proti chorobě, jak jsem se již zmínila....

V dnešní době?
Vždyť si mohou lidé koupit spousty prostředků a terapeutických technik na posílení imunity.

To je pravda....
V mediální záplavě různých přípravků a metod, se lidé špatně orientují, co je pro ně správné. Z vlastní praxe vim, že dost lidí inklinuje k zázračným pilulkám či metodám a neuvědomují si, nebo díky hektické době nemají čas na pravidelnou a dlouhodobější údržbu těla a mysli.

Jedna pilulka, či jedna terapie, nic nezmění.

Je potřeba se tělu a psychice věnovat neustále.

Vždyť, právě tělo a psychika jsou vystaveny každodennímu zatížení.

Jaké si myslíte, že jsou důvody?
Přece každý chce být zdravý?

Ve svojí praxi jsem se setkala s několika různými důvody, většinou lidé jednají podvědomě. Jsou to naučené zvyky, programy, které si neseme z našeho dětství.

Programy? Co to je?

Program, je to, co se naučíme v minulosti (dětství) a podvědomě dle nich jednáme. Takže ty důvody např:

z ekonomických důvodů...

Spousta lidí na sobě šetří, protože to mají v programu od dětství.
upřednostňuji někoho..., či nějaké jiné věci..

Nejprve však musím být v pořádku já, abych mohla pomáhat ostatním.

Jiný se bojí co by tomu řekli ostatní, aby nevypadal, že je slaboch

Další sice jde na terapii, ale nevěří tomu, absolvuje jí jen pro to, že mu to řekli ostatní, aby se sebou něco dělal

Také si lidé často myslí, že stačí jen pár minut a vše se vyřeší,tak v podstatě léčbu přeruší.

Také někteří lidé reagují přecitlivěle a zaleknou se...

Proč je pro někoho terapie citlivá?

Tělo se při hluboké terapii uvolní ,detoxikuje ...
Někomu trvá déle, než se s původně žádoucí změnou, kvůli které přišel, vyrovná.

Máme v sobě bolestivé zážitky, stará zranění.

Čím déle se sebou nepracujeme, o to více je tělo přecitlivělé a samozřejmě, jak zmiňuji více náchylné k virovým onemocněním.

Co by jste tedy lidem, kteří se již nachází ve stavu přecitlivětlivělosti a jsou vlastně nejvíce ohrožení doporučovala?

Preferuji kontakt s dobrým , tzn. citlivým terapeutem, kterému by bylo žádoucí se otevřít, aby správně navolil posloupnost terapií, které je pro Vás vhodné.

I přes to brát v potaz, že je potřeba s ním neustále své pocity konzultovat, aby Vám nechtěně nezpůsobil pro tělo a psychiku větší zátěž, než jste schopni unést.

Snažit se dodržovat pravidelnost.

Důležitá je otevřená komunikace

Nu dobře, ale co když se opravdu někdo bojí nákazy, má třeba doma malé dítě, či staršího člena rodiny a nechce opravdu nikam chodit?

Pokud se nacházíme v této situaci, tak doporučuji terapie on line.
Já sama, a je nás více, takový druh terapíí nabízím.
Je dobré se někomu svěřit, popovídat si s ním, i mimo rodinu.

Co když opravdu někdo nemá chuť si s někým povídat, ať z důvodu, že cizím lidem , se prostě není zvyklý svěřovat? To se přeci nedá nikomu naordinovat.

Ano, bývá to častý případ, že se někdo nerad svěřuje ostatním, či to nebere za svojí potřebu.

I lidé, kteří jsou extroverti, v průběhu nemoci se často mění a nechtějí, se otvírat.

Určitě to znáte, že dobrá nálada ulehčuje léčbu.

I dobrou náladu si někdy musíme naprogramovat.

Jak to myslíte?

Udělat si takový denní program, kdy se např. budete dívat na hezké filmy, dokumenty, poslouchat muziku, čít knihy, malovat, hrát hry, pěstovat něco, nu je toho hodně.. ...prostě to, co jste dlooooouho nedělali a máte to rádi.......

Je potřeba si tyto věci naplánovat a snažit se je dělat každý den, než se to stane automatické a Vy si opět zvyknete, dělat si radost a dobrou náladu. Vlastně se radovat z maličkostí, jako malé dítě.

Vzpomeňte si na to, co jste měli jako děti rádi, či na své sny.

Dobré nálada, a radost i z maličkostí, nám dodá energii, nejen na léčbu či doléčení virového onemocnění...

Nezapomenout na plány, co budete dělat hned jak Vám bude lépe...

Mohou být jen nepatrné.

Vždy je důvod, proč chtít...a ten důvod je potřeba si najít.

Vůbec jste nezmínila, cvičení a pohyb?
To nepovažujete za důležité?

Naopak beru to za samozřejmost.

Pohyb, je život.

Zase bych každému doporučovala zvážit svoje možnosti a raději postupovat, pokud jste dlouho necvičili, pomaleji, ale pravidelně.

Uvědomit si, svoje potřeby a pocity.

Zmiňujete o inviduálních potřebách a snech z dětství, proč je to tak důležité?

Člověk, co má své sny, má chuť žít plnohodnotný život.

To je silná motivace, tu nyní potřebuje každý z nás, abychom tuto situaci zvládli.